Hrát s nimi je pro mě velký zážitek a skvělá zkušenost, říká producent Aid Kid o spolupráci s jazzovými hráči
Úterní festivalový večer se nesl v rytmu Českého Rozhlasu Jazz. Ten přivezl svůj projekt, ve kterém spojuje jazzové rytmy s elektronickou hudbou a syntezátory.
Projekt, který už podruhé pod taktovkou Českého Rozhlasu Jazz spojil dva odlišné žánry dohromady, tentokrát rozezněl olomoucký S-klub. Poprvé společně vystoupili na festivalu Mladí ladí jazz v rámci programu 100 let jazzu/100 let rozhlasu letos v dubnu.
Úvodní slovo si vzal šéfredaktor hudebních rozhlasových stanic D-dur a Jazz Lukáš Hurník. Přivítal návštěvníky koncertu a příznivce rozhlasu a na otázku co chystají do budoucna odpověděl, že na tyto dotazy nerad odpovídá. „To, co chystáme, je furt dobrý nehledě na to, jestli je to program na březen nebo duben,“ dodává.
Samotný koncert začal něco málo po deváté hodině. Uskupení složené nejen z Aid Kida alias Ondřeje Mikuly na elektroniku, Petra Kalfuse na saxofon nebo třeba Filipa Jelínka známého z kapely J.A.R. navodilo celý S-klub do jazzové nálady, která nebyla úplně typická právě díky elektronickým prvkům.
Jak spolupráce na samotném projektu a koncertech mezi umělci probíhala? To v rozhovoru popsal Aid Kid, který přidal i pár informací o svých dalších plánech.
V rámci programu 100 let jazzu/100 let rozhlasu vznikla díky spojení vás a Tomáše Sýkory zremixovaná tvorba Rozhlasového bigbandu Gustava Broma. Na koncert se k vám pak přidalo ještě šest jazzových hráčů. Co tomuto spojení předcházelo a jak k němu vlastně došlo?
K této spolupráci mě oslovil přímo Český Rozhlas Jazz a já k tomu přizval Tomáše Sýkoru. On byl prvním člověkem, který mi otevřel dveře do jazzové tvorby, díky spolupráci na jeho albu, a tak jsem ho u tohoto projektu chtěl mít vedle sebe. Vím totiž, že jazzu rozumí a dokáže mi pomoct.
Znamená to, že jste s jazzem předtím v kontaktu nebyl a dovedlo vás k tomu až toto spojení?
Dá se to tak říct. Předtím jsem se potkal ve studiu na různých spolupracích s různými jazzmany, ale nedá se říct, že bych se věnoval přímo tomuto žánru. Takže tento rok mě nezávisle na sobě oslovil Tomáš Sýkora a právě Český Rozhlas Jazz, což je docela úsměvné, že se najednou všichni jazzmani rozhodli, že se mnou chtějí spolupracovat. A mám z toho samozřejmě radost.
A jak se vám na takovém projektu pracovalo?
Bylo a vlastně je to pro mě furt trochu těžký, protože je to něco, v čem si nejsem úplně jistý. Je to ale i nějaký můj způsob práce. Do všeho jdu, i když to není úplně můj žánr. Zároveň je to hrozně zábavné, protože lidi, co hrají jazz, jsou otevření různým experimentům a zároveň jsou to všechno skvělí muzikanti. Hrát s nimi je pro mě velký zážitek a skvělá zkušenost.
Dalo by se tedy říct, že je pro vás jazz speciální hlavně díky lidem, kteří se v něm pohybují?
Jazz je žánr, který až vybízí k otevřenosti, experimentování a tvůrčí svobodě. Mám pocit, že to má ten žánr až vypsané ve svém DNA a historii. Je to trochu podobné světu elektronické hudby, který mi je bližší a vycházím z něj. Dá se to hezky spojit. Když jsem do tohoto projektu vstupoval, měl jsem podmínku, abychom si to všichni užili. A to se, myslím, povedlo.
Byla práce na projektu jiná než třeba na spolupráci s Lenkou Dusilovou nebo s kapelou Dunaj?
Mně se v tomto projektu dobře pracovalo s Tomášem Sýkorou, krásně jsme si v tom sedli. Veškeré společné projekty nám rostou pod rukama hrozně rychle. Já třeba neumím noty a nerozumím hudební skladbě. Všechno dělám pocitově a Tomášovi můžu říct, že chci, aby byl tento akord třeba smutnější a on to udělá. A přesně ví, co tím myslím. Je to hrozně dobrá a na jednu stranu i jednoduchá spolupráce, že se nápady, které mám v hlavě, dokážou okamžitě přenést do hudby. Takže oproti jiným spolupracím, kde se spojení hledá dlouho a trvá delší dobu, je to super.
Teď byl součástí festivalu Prix Bohemia Radio stejný projekt jako ten na Mladí ladí jazz. Byl přesto v něčem jiný?
Byl hodně jiný, a to hlavně kvůli obsazení. Já jsem z kapely zvyklý, že když někdo nemůže, tak se koncert neděje. V jazzu a na takové muzikantské úrovni jsou záskoky. A takhle to bylo na tomto koncertě, že za lidi, kteří nemohli dnešní koncert odehrát, přišel někdo jiný. Trochu jsem se toho bál, nejsem zvyklý na to, že se mi střídají lidé v projektech, ale aspoň jsem viděl, že je to vlastně v pohodě a že když jsou ti muzikanti dobří, tak jsou prostě dobří.
Pracujete na nějakém novém projektu?
Pracuji stále na něčem novém, momentálně na desce s Nivva, která by měla vyjít v listopadu. Jedná se o hodně elektronickou věc s vokály, ve které nás bude zastupovat digitální avatar, což je zas takový experiment, teď ale spíš v prostoru sociálních sítí. Do toho pracuji na různých filmech a divadlech, příští rok bych chtěl po dlouhé době vydat své sólové album.
Je nějaká spolupráce, do které byste nešel?
Nešel bych pravděpodobně do věcí, ve kterých bych nesouznil s textem skladby. Rád bych vyzkoušel i nové věci, jen jsem teď v časovém presu a nedá se bohužel stihnout všechno.
Autorka je členkou studentské redakce Prix Bohemia Radio.
